Obchodní válka cla oficiálně začala a stále rostoucí cla způsobila velmi závažné dopady na mnoho podniků.
Ve naší textilním průmyslu mají taková vysoká cla také významný dopad na podniky vyrábějící ručníky. Konkrétně, v jakých aspektech se tyto dopady projevují?
Podle odborné analýzy se to hlavně projeví v konkrétním rozsahu celních sazeb, tržní struktuře podniků, uspořádání dodavatelských řetězců a reakční schopnosti apod.
1. Exportní podniky: Přímo ovlivňují exportní konkurenceschopnost
Exportní podniky, zejména ty, jejichž hlavní trh je Spojené státy, budou skutečně přímo ovlivněny svou exportní konkurenceschopností a dokonce mohou utrpět ničivé újmy.
Rostoucí náklady a cenová nevýhoda: Pokud hlavní exportní trhy podniku (například Spojené státy) uvalí cla na ručníky, náklady na export vzroste. Podniky budou muset absorbovat náklady snížením cen nebo zlepšením výrobní efektivity. Samozřejmě je pravděpodobnější, že tyto náklady budou přeneseny na spotřebitele; v opačném případě by to mohlo vést ke ztrátě objednávek.
Přesun objednávek: Mnoho mezinárodních odběratelů může přesunout svou pozornost na země s nižšími cly (například jihovýchodní Asie a Indie) pro nákup, což vede ke snížení tržního podílu našeho podniku vyrábějícího ručníky. Stejně jako nyní dochází k domácímu nákupu brazilských sójových bobeňů.
Odpovídající strategie: Některé podniky mohou skutečně obejít cla tím, že založí továrny v zahraničí (například ve Vietnamu nebo Kambodži), ale to zahrnuje náklady na přesun a riziko restrukturalizace dodavatelského řetězce. Stále se to nedoporučuje malým a středním podnikům.
2. Podniky závislé na dovozu surovin: Zvyšující se nákladový tlak
Zdražování surovin: Pokud cla zasáhnou dovoz surovin, jako je bavlna nebo chemická vlákna, náklady na výrobu podniků přímo vzroste. Například pokud spoléháme na americkou bavlnu nebo některé vysoce kvalitní inkousty vyráběné na zakázku pro tisk, ziskové rozpětí podniků bude po zvýšení cel výrazně omezeno.
Úprava dodavatelského řetězce: V současné situaci musí podnik hledat alternativní dodavatele, stejně tak chce rozvíjet nové trhy. Spoléhání se pouze na jedinou oblast je omezené, jakmile dojde k problému, ovlivní to podnik. Noví alternativní dodavatelé a trhy však mohou krátkodobě čelit problémům nedostatečné kvality, výkyvům nebo vyjednávací síle, potřebná je také určitá doba akumulace, aby se opět dosáhlo normální úrovně.
3. Podniky zaměřené na domácí prodej: Změny v konkurenčním prostředí
Zvýšení celních sazeb, zvýšení ceny dovozů, domácí společnosti mohou mít prospěch ze zvýšení cen dovezených produktů, podíl na domácím trhu.
Potenciální riziko: Pokud domácí průmysl ručníků současně čelí narušení vývozu a velký počet podniků přejde na prodej uvnitř země, může to vést k přebytku na domácím trhu a spustit cenovou válku. Ačkoliv cenové války vždy existovaly, takové cenové války jsou ještě děsivější.
4. Celkový dopad na průmysl
Střední a malé podniky čelí většímu tlaku: Malé a střední podniky samy o sobě nejsou příliš silné, postrádají vyjednávací sílu, technologie nebo finanční prostředky. V takovém tržním prostředí mohou velmi pravděpodobně zkrachovat kvůli rostoucím nákladům nebo sníženým objednávkám. Ačkoliv lze toto pochopit i jako urychlení konsolidace průmyslu, koneckonců pouze podniky, které přežijí, jsou lídry a páteří průmyslu.
Tlak na technologické vylepšování: V dlouhodobém horizontu mohou cla vést k nucenému zvýšení automatizace a vývoji produktů s vysokou přidanou hodnotou. Taky to bude nutit podniky neustále se zdokonalovat, zvyšovat výrobní efektivitu a snižovat náklady na výrobu. To však vyžaduje investice do výzkumu a vývoje a prostředků na rekonstrukci.
Shrnutí:
V krátkodobém horizontu může zvýšení cel způsobit pokles zisků vývozních textilních podniků o 30–50 % a některé neefektivní podniky mohou opustit trh. V dlouhodobém horizontu může dojít k přeskupení v odvětví a technologické modernizaci. Konkrétní dopady je třeba komplexně posuzovat s ohledem na vlastní pružnost podniku, politické výjimky (např. dotace) a globální ekonomické prostředí.
EN